Anotace příspěvků

Tato multioborová konference pro odborníky v oblasti teorie vědy a technologií, vědce a výzkumníky, ale i širší veřejnost, se věnovala reflexi dopadu mimořádných situací na podobu vědy, výzkumu a vývoje, efektivnímu a odpovědnému rozhodování v nových výzkumných výzvách nebo etickým standardům vědeckého výzkumu v oblasti (nano)technologií.

Přednášky a rozhovory

vyžádané přednášky a rozhovory s hosty

Vladimír Ždímal (Ústav chemických procesů AV ČR)

Rozhovor o chemii a fyzice aerosolů, šíření COVID-19 a prevenci v podobě ochranných respiračních pomůcek.

VIDEO: Přednáška Vladimíra Ždímala v rámci Týdne vědy a techniky

Tereza Stöckelová (Sociologický ústav AV ČR)

Rozhovor na téma: Expertiza a politika v pan(dem)ické situaci

VIDEO: Nora Fridrichová a Tereza Stöckelová v narozeninovém Interview Plus

Jana Kneysová (FP TUL)

Koronavirus a jeho vliv na vývoj ochranných prostředků v době pandemie: všeobecné blaho nebo ekonomický prospěch jedince?

Pandemie způsobená virem SARS-CoV-2 přinesla nové otázky v mnoha odvětvích běžného života, a to včetně průmyslu s ochrannými prostředky a pomůckami. Rychlé šíření viru napříč planetou zapůsobilo na oblast výzkumu a vzájemnou spolupráci jako injekce s adrenalinem, zároveň ale nepřipravenost světa hrála do karet marketingově „učesaným“ produktům s pochybnou kvalitou. Jak se tedy na trhu s ochrannými prostředky zorientovat a jaká jsou jeho úskalí?

Panelové debaty

ROUŠKY S TULKOU: od výzkumu přes iniciativu TUL k průmyslové výrobě

FIRMY A STÁT V DOBĚ PANDEMIE: výzvy nanotechnologického průmyslu ČR v době pandemie a role státu


CHYTRÁ KARANTÉNA OPTIKOU CHYTRÉ EPIDEMIOLOGIE: o trasování v době šíření COVID-19 a liberecké zkušenosti se systémem EpiGIS

Workshopy

Morální soud a kognitivní reflexe v době pandemie

  • Robin Kopecký (Centrum Karla Čapka; Přírodovědecká fakulta UK)

Workshop o experimentální filosofii, výzkumu morálních intuic a výsledcích dotazníkových šetření: Etika a koronavirus a Etika a koronavirus - druhá vlna


Pomocí online dotazníkového šetření jsme zkoumali, jaké jsou rozdíly v přístupech k řešení morálních dilemat souvisejících s pandemií v závislosti na vztahu ke zdravotnictví (obecná veřejnost, studenti medicíny, lékaři, jiný zdravotnický personál). Během první jarní vlny 2020 jsme nasbíral 3.500 respondentů, studii jsme zopakovali během podzimní a zimní vlny 2020/2021 na 2.000 respondentech. Dále jsme zkoumali v první studii vliv efektu rámování pandemickým kontextem na úspěšnost řešení testu kognitivní reflexe (CRT), v druhé studii jsme tento efekt ověřili na nově vytvořeném alternativním testu CRT.

Jak instituce alokují nedostatkové zdroje (přednášková část) a představení prvního vyhodnocení výsledků interaktivního dotazníku

  • Martin Brabec (Filosofický ústav AV ČR; TUL)
  • Michal Trčka (Katedra filosofie FP TUL)

Workshop o alokaci nedostatkových zdrojů a výsledcích projektu Akademie věd ČR v rámci Programu Strategie AV 21 "Nedostatkové zdroje v době pandemie"

Cílem projektu Nedostatkové zdroje v době pandemie je zkoumat názory širší veřejnosti v rámci problematiky ochranných respiračních pomůcek a morální intuice v oblasti selekce pacientů pro nemocniční intenzivní péči v mimořádných situacích spojených s šířením onemocnění COVID-19. Nejde přitom jen o sbírání a porovnávání odpovědí získaných v dotazníku, ale účastníci šetření si mohou porovnat některé své odpovědi s již nasbíranými výsledky a díky možnostem komentáře mohou navrhnout další otázky nebo se zapojit do interpretace dat.

Konferenční příspěvky - společenské reflexe

Bioetika analyza vyroby vakcin JAR


Juzna Afrika je krajina, ktora dosiahla strednu uroven ludskeho vyvoja. V tomto kontexte sa vyvinuji mechanizmy na poskytovania zdravotnej starostlivosti pre velku cast populacie, ale stale existuju nerovnosti v pristupe k zdravotnej starostlivosti. Problemy v tomto smere sa vyskytli aj pocas pandemie COVID19. Pristup k zdravotnej starostlivosti je obmedzeny a vakcinacia obyvatelstva je stale v nedohladne. Produkcia vakcin, ktore mozno zaradit medzi tzv. cervene biotechnologie ako aj nanotechnologie, je stale obmedzena. Historicky sa produkcia zameriavala len na uzku skupinu ockovacich latok a dnes statne, ako aj sukromne institucie maju len obmedzen kapacity ako sa podielat na vyrobe vakcin. Nanotechnolgie su prioritnou oblastou vedeckeho vyskumu v JAR, a existuje aj silne legislativne zazemie pre tento vyskum. Napriek tomu sa vyroba vakcin nepovazovala pred COVID19 za priritnu oblast. V tomto clanku sa budem zaoberat filozofickymi a bioetickymi pricinami a dopadmi tohto nesuladu medzi politikou v oblasti nanotechnologii a (ne)vyrobou vakcin.

Představení prvních výsledků výzkumu Etické výzvy pro výzkum a vývoj nanotechnologií v krizi spojené s pandemií COVID-19


Pandemie COVID-19, která poprvé zasáhla ČR v březnu loňského roku, vyvolala vlnu občanské solidarity; do aktivit, jejichž cílem bylo pomoci rizikovým skupinám a profesím v „první linii“, se v návaznosti na své odborné specializace zapojilo i několik týmů na TUL. Příspěvek předkládá první výsledky výzkumného šetření, které bylo zaměřeno na otázku možného využití nanotextilií jako ochranných prostředků v kontextu pandemické situace. Pokouší se rekonstruovat příběh, spjatý s produkcí nanoroušek a nanofiltrů na TUL. S využitím turnerovské perspektivy nahlíží na fungování interdisciplinárně postaveného týmu vědců TUL vytvářejícího ochranné pomůcky, na roli univerzity v těchto a dalších aktivitách v boji s pandemií a ve vztahu k politikám kraje a státu. Příspěvek zároveň identifikuje nejzávažnější etické otázky a dilemata, spjaté jak s možnostmi, tak i riziky využití nanomateriálů v mimořádných situacích.

Konferenční příspěvky - filosofické a etické otázky

Debata o možnostech nanotechnologií: rozdílná ontologicko-systémová východiska a etické implikace (představení prvních výsledků)

  • Vít Bartoš (Katedra filosocie FP TUL)
  • Michal Trčka (Katedra filosofie FP TUL)


Diskuze o možnostech, limitech a případných nebezpečích nanotechnologií (vycházející z debaty E. Drexlera a R. Smalleyho) je prototypem střetu dvou paradigmaticky rozdílných přístupů moderní vědy k chápání přírody na tak zvané "nano-úrovni". Při bližším pohledu se ukazuje, že se ve skutečnosti jedná o speciální případ staré filozofické otázky o faktických i explanačních možnostech mechanicismu jakožto (nejspíše však domněle) univerzální teorie přírodních procesů (v rámci nanotechnologií o mechanistických předpokladech a jejich kritice z pozice fyzikální chemie a jejích systémových principů). Za celou debatou se pak v hloubi implicitně skrývá otázka o charakteru rozdílností "nanorobotů", které stvořila biologická evoluce s jejich specifickými funkcemi a schopnostmi (vnitrobuněčné sebe-replikační procesy například; život na mikro-úrovni obecně), a "nanorobotů", které se chystáme vytvořit uměle dle tradičních inženýrských postupů.


Večerní program – promítání filmu: Human Nature

soud a kognitivní reflexe v době pandemie

  • Robin Kopecký (Centrum Karla Čapka; Přírodovědecká fakulta UK)

Dokument přehledně zachycuje vývoj myšlení v rámci genetického inženýrství a zároveň se snaží zjednodušeně přiblížit CRISPR / Cas systém považovaný za průlom v uvažování o potenciální editaci lidských genů. Počátkem bylo zkoumání adaptivní imunity bakterií. Výsledkem je metoda k potenciální úpravě lidského genomu. Kromě možného pozitivního uplatnění v léčbě genetických chorob můžeme teoreticky i upravovat genetickou výbavu lidského pokolení. Jaké jsou etické meze genetického inženýrství? Je nutné na genetické modifikace nenarozených dětí nahlížet negativně? Co by se dělo, kdyby úprava genů byla levná a přístupná metoda k řešení tělesných či kognitivních problémů a přání? (Academia Film Olomouc)


  • (Nano)Technologie v mimořádných situacích
(Nano)Technologie v mimořádných situacích

Tato multioborová konference pro odborníky v oblasti teorie vědy a technologií, vědce a výzkumníky, ale i širší veřejnost, se věnovala reflexi dopadu mimořádných situací na podobu vědy, výzkumu a vývoje, efektivnímu a odpovědnému rozhodování v nových výzkumných výzvách nebo etickým standardům vědeckého výzkumu v oblasti (nano)technologií.

11. 6. 2021 | Technická univerzita v Liberci | Budova P

Zahájení konference a představení projektu NanoEt
  • Miroslav Brzezina (rektor Technické univerzity v Liberci)
  • Jan Picek (děkan Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické; Technická univerzita v Liberci)
  • David Václavík (vedoucí Katedry filosofie; Technická univerzita v Liberci)
  • Michal Trčka (řešitel projektu NanoEt; Technická univerzita v Liberci)

Koronavirus a jeho vliv na vývoj ochranných prostředků v době pandemie

Všeobecné blaho nebo ekonomický prospěch jedince?

  • Jana Kneysová (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická)

Bioeticka analyza vyroby vakcin JAR
  • Roman Tandlich (Technická univerzita v Liberci)

Expertiza a politika v pan(dem)ické situaci
Morální soud a kognitivní reflexe v době pandemie
  • Robin Kopecký (Centrum Karla Čapka; Přírodovědecká fakulta UK)


Workshop o experimentální filosofii, výzkumu morálních intuic a výsledcích dotazníkových šetření:

"Etika a koronavirus" a "Etika a koronavirus - druhá vlna".


Pomocí online dotazníkového šetření jsme zkoumali, jaké jsou rozdíly v přístupech k řešení morálních dilemat souvisejících s pandemií v závislosti na vztahu ke zdravotnictví (obecná veřejnost, studenti medicíny, lékaři, jiný zdravotnický personál). Během první jarní vlny 2020 jsme nasbíral 3.500 respondentů, studii jsme zopakovali během podzimní a zimní vlny 2020/2021 na 2.000 respondentech. Dále jsme zkoumali v první studii vliv efektu rámování pandemickým kontextem na úspěšnost řešení testu kognitivní reflexe (CRT), v druhé studii jsme tento efekt ověřili na nově vytvořeném alternativním testu CRT.

Jak instituce alokují nedostatkové zdroje
  • Martin Brabec (Filosofický ústav AV ČR; Technická univerzita v Liberci)
  • Michal Trčka (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická; Katedra filosofie)


Workshop o alokaci nedostatkových zdrojů a výsledcích projektu Akademie věd ČR v rámci Programu Strategie AV 21: Nedostatkové zdroje v době pandemie


Cílem projektu Nedostatkové zdroje v době pandemie je zkoumat názory širší veřejnosti v rámci problematiky ochranných respiračních pomůcek a morální intuice v oblasti selekce pacientů pro nemocniční intenzivní péči v mimořádných situacích spojených s šířením onemocnění COVID-19. Nejde přitom jen o sbírání a porovnávání odpovědí získaných v dotazníku, ale účastníci šetření si mohou porovnat některé své odpovědi s již nasbíranými výsledky a díky možnostem komentáře mohou navrhnout další otázky nebo se zapojit do interpretace dat.

Využití nanomateriálů v krizové situaci na příkladu aktivit vědců na TUL
  • Jana Jetmarová (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická)


Představení prvních výsledků výzkumu: Etické výzvy pro výzkum a vývoj nanotechnologií v krizi spojené s pandemií COVID-19.


Pandemie COVID-19, která poprvé zasáhla ČR v březnu loňského roku, vyvolala vlnu občanské solidarity; do aktivit, jejichž cílem bylo pomoci rizikovým skupinám a profesím v „první linii“, se v návaznosti na své odborné specializace zapojilo i několik týmů na TUL. Příspěvek předkládá první výsledky výzkumného šetření, které bylo zaměřeno na otázku možného využití nanotextilií jako ochranných prostředků v kontextu pandemické situace. Pokouší se rekonstruovat příběh, spjatý s produkcí nanoroušek a nanofiltrů na TUL. S využitím turnerovské perspektivy nahlíží na fungování interdisciplinárně postaveného týmu vědců TUL vytvářejícího ochranné pomůcky, na roli univerzity v těchto a dalších aktivitách v boji s pandemií a ve vztahu k politikám kraje a státu. Příspěvek zároveň identifikuje nejzávažnější etické otázky a dilemata, spjaté jak s možnostmi, tak i riziky využití nanomateriálů v mimořádných situacích.

Roušky s TULkou: od výzkumu přes iniciativu TUL k průmyslové výrobě
  • David Lukáš (Technická univerzita v Liberci)
  • David Svoboda (Technická univerzita v Liberci)
  • Antonín Ferdan (Lipo.ink - Liberecký podnikatelský inkubátor)

Chytrá karanténa optikou chytré epidemiologie

O epidemiologickém šetření v době šíření COVID-19 a liberecké zkušenosti se systémem EpiGIS

  • Jana Prattingerová (ředitelka odboru protiepidemického KHS v Liberci)
  • Jiří Šmída (Technická univerzita v Liberci)

Rozhovor o chemii a fyzice aerosolů, šíření COVID-19 a prevenci
  • Vladimír Ždímal (Ústav chemických procesů AV ČR)

Panelová debata: Firmy a stát v době pandemie

Výzvy nanotechnologického průmyslu ČR v době pandemie a role státu

  • Jiří Kůs (Asociace nanotechnologického průmyslu ČR)
  • Robin Čumpelík (v době první vlny šíření COVID-19 Ministerstvo průmyslu a obchodu)
  • Martin Půta (hejtman Libereckého kraje)
  • Moderuje David Svoboda

Rozdílná ontologicko-systémová východiska a etické implikace

Debata o možnostech nanotechnologií


  • Vít Bartoš (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická; Katedra filosofie)
  • Michal Trčka (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická; Katedra filosofie)


Představení prvních výsledků výzkumu:


Diskuze o možnostech, limitech a případných nebezpečích nanotechnologií (vycházející z debaty E. Drexlera a R. Smalleyho) je prototypem střetu dvou paradigmaticky rozdílných přístupů moderní vědy k chápání přírody na tak zvané "nano-úrovni". Při bližším pohledu se ukazuje, že se ve skutečnosti jedná o speciální případ staré filozofické otázky o faktických i explanačních možnostech mechanicismu jakožto (nejspíše však domněle) univerzální teorie přírodních procesů (v rámci nanotechnologií o mechanistických předpokladech a jejich kritice z pozice fyzikální chemie a jejích systémových principů). Za celou debatou se pak v hloubi implicitně skrývá otázka o charakteru rozdílností "nanorobotů", které stvořila biologická evoluce s jejich specifickými funkcemi a schopnostmi (vnitrobuněčné sebe-replikační procesy například; život na mikro-úrovni obecně), a "nanorobotů", které se chystáme vytvořit uměle dle tradičních inženýrských postupů.


© TUL 2022 | All RIghts Reserved