• Roman Tandlich (Technická univerzita v Liberci)

• Tereza Stöckelová (Sociologický ústav AV ČR)

VIDEO: Nora Fridrichová a Tereza Stöckelová v narozeninovém Interview Plus

• Robin Kopecký (Centrum Karla Čapka; Přírodovědecká fakulta UK)

Workshop o experimentální filosofii, výzkumu morálních intuic a výsledcích dotazníkových šetření:

"Etika a koronavirus" a "Etika a koronavirus - druhá vlna".

Pomocí online dotazníkového šetření jsme zkoumali, jaké jsou rozdíly v přístupech k řešení morálních dilemat souvisejících s pandemií v závislosti na vztahu ke zdravotnictví (obecná veřejnost, studenti medicíny, lékaři, jiný zdravotnický personál). Během první jarní vlny 2020 jsme nasbíral 3.500 respondentů, studii jsme zopakovali během podzimní a zimní vlny 2020/2021 na 2.000 respondentech. Dále jsme zkoumali v první studii vliv efektu rámování pandemickým kontextem na úspěšnost řešení testu kognitivní reflexe (CRT), v druhé studii jsme tento efekt ověřili na nově vytvořeném alternativním testu CRT.

• Martin Brabec (Filosofický ústav AV ČR; Technická univerzita v Liberci)
• Michal Trčka (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická; Katedra filosofie)

Workshop o alokaci nedostatkových zdrojů a výsledcích projektu Akademie věd ČR v rámci Programu Strategie AV 21: Nedostatkové zdroje v době pandemie

Cílem projektu Nedostatkové zdroje v době pandemie je zkoumat názory širší veřejnosti v rámci problematiky ochranných respiračních pomůcek a morální intuice v oblasti selekce pacientů pro nemocniční intenzivní péči v mimořádných situacích spojených s šířením onemocnění COVID-19. Nejde přitom jen o sbírání a porovnávání odpovědí získaných v dotazníku, ale účastníci šetření si mohou porovnat některé své odpovědi s již nasbíranými výsledky a díky možnostem komentáře mohou navrhnout další otázky nebo se zapojit do interpretace dat.

• Jana Jetmarová (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická)

Představení prvních výsledků výzkumu: Etické výzvy pro výzkum a vývoj nanotechnologií v krizi spojené s pandemií COVID-19.

Pandemie COVID-19, která poprvé zasáhla ČR v březnu loňského roku, vyvolala vlnu občanské solidarity; do aktivit, jejichž cílem bylo pomoci rizikovým skupinám a profesím v „první linii“, se v návaznosti na své odborné specializace zapojilo i několik týmů na TUL. Příspěvek předkládá první výsledky výzkumného šetření, které bylo zaměřeno na otázku možného využití nanotextilií jako ochranných prostředků v kontextu pandemické situace. Pokouší se rekonstruovat příběh, spjatý s produkcí nanoroušek a nanofiltrů na TUL. S využitím turnerovské perspektivy nahlíží na fungování interdisciplinárně postaveného týmu vědců TUL vytvářejícího ochranné pomůcky, na roli univerzity v těchto a dalších aktivitách v boji s pandemií a ve vztahu k politikám kraje a státu. Příspěvek zároveň identifikuje nejzávažnější etické otázky a dilemata, spjaté jak s možnostmi, tak i riziky využití nanomateriálů v mimořádných situacích.

• David Lukáš (Technická univerzita v Liberci)
• David Svoboda (Technická univerzita v Liberci)
• Antonín Ferdan (Lipo.ink - Liberecký podnikatelský inkubátor)

O epidemiologickém šetření v době šíření COVID-19 a liberecké zkušenosti se systémem EpiGIS

• Jana Prattingerová (ředitelka odboru protiepidemického KHS v Liberci)
• Jiří Šmída (Technická univerzita v Liberci)

• Vladimír Ždímal (Ústav chemických procesů AV ČR)

Výzvy nanotechnologického průmyslu ČR v době pandemie a role státu

• Jiří Kůs (Asociace nanotechnologického průmyslu ČR)
• Robin Čumpelík (v době první vlny šíření COVID-19 Ministerstvo průmyslu a obchodu)
• Martin Půta (hejtman Libereckého kraje)
• Moderuje David Svoboda

Debata o možnostech nanotechnologií

• Vít Bartoš (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická; Katedra filosofie)
• Michal Trčka (Technická univerzita v Liberci; Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická; Katedra filosofie)

Představení prvních výsledků výzkumu:

Diskuze o možnostech, limitech a případných nebezpečích nanotechnologií (vycházející z debaty E. Drexlera a R. Smalleyho) je prototypem střetu dvou paradigmaticky rozdílných přístupů moderní vědy k chápání přírody na tak zvané "nano-úrovni". Při bližším pohledu se ukazuje, že se ve skutečnosti jedná o speciální případ staré filozofické otázky o faktických i explanačních možnostech mechanicismu jakožto (nejspíše však domněle) univerzální teorie přírodních procesů (v rámci nanotechnologií o mechanistických předpokladech a jejich kritice z pozice fyzikální chemie a jejích systémových principů). Za celou debatou se pak v hloubi implicitně skrývá otázka o charakteru rozdílností "nanorobotů", které stvořila biologická evoluce s jejich specifickými funkcemi a schopnostmi (vnitrobuněčné sebe-replikační procesy například; život na mikro-úrovni obecně), a "nanorobotů", které se chystáme vytvořit uměle dle tradičních inženýrských postupů.