Etika ve spojení s nanotechnologiemi
Podpora pro etické rozhodování v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií
Projekt výzkumu a vývoje řešený v programu ETA je realizovaný v letech 2020 - 2022 se státní podporou 2 902 tis. Kč a zaměřením na oblast Ethics (except ethics related to specific subfields).
Podpora pro etické rozhodování v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií
Cílem projektu je vytvořit systém podpory etického rozhodování při mimořádných situacích v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií. K jeho dosažení bude sloužit:
Studie
Vytvoření případové a přehledové studie věnujících se etickým výzvám v krizi spojené s pandemií COVID-19 a při jiných mimořádných situacích.
Expertní systém
Vytvoření expertního systému pro podporu etického rozhodování a výzkum morálních intuic.
Doporučení
Předložení sady doporučených nástrojů a opatření pro efektivní rozhodování v období mimořádných situací
(Nano)technologie a morální intuice
Podívejte se na online výzkum morálních intuic Nedostatkové zdroje v době pandemie, který jsme připravili v programu Akademie věd Strategie AV 21. Konkrétně pak součástí výzkumného programu Odolná společnost, jehož vlastní webové stránky naleznete zde.
Cílem projektu Nedostatkové zdroje v době pandemie je zkoumat názory širší veřejnosti v rámci problematiky ochranných respiračních pomůcek a morální intuice v oblasti selekce pacientů pro nemocniční intenzivní péči v mimořádných situacích spojených s šířením onemocnění COVID-19.
V první půlce roku 2022 spustíme jedinečný online výzkum morálních intuic zaměřujících se na nanotechnologie.
O etice nanotechnologií
Joachim Schummer & Davis Baird (eds.)
Nanotechnology challenges: implications for philosophy, ethics, and society
Stejně jako u všech technologií bude i budoucí podoba nanotechnologií výsledkem interakcí mezi lidskými bytostmi, s jejich tvůrčími mozky a chopnostmi, jejich nadějemi a obavami a jejich hodnotami, zájmy a mocenskými vztahy. Čím více těmto interakcím rozumíme, tím více rozumíme současným a budoucím nanotechnologiím a tím více jsme schopni je utvářet žádoucím a lidským způsobem. Tato kniha, která patří k základním přehledům filosfické a společenskovědní reflexe nanotechnologií je rozdělena na tři části týkající se filozofických, etických a společenských otázek nanotechnologií.
Nick Bostrom & Milan M. Cirkovic (eds.)
Global Catastrophic Risks
V knize Globální katastrofická rizika se 25 předních odborníků zabývá nejzávažnějšími riziky, kterým lidstvo čelí ve 21. století, ať už se jedná o dopady asteroidů, přírodní katastrofy, jaderné války, terorismus, globální oteplování, biologické zbraně, totalitu, sociální kolaps, obecnou umělou inteligenci anebo pokročilé nanotechnologie. Globální katastrofické riziko je takové, které má potenciál způsobit smrt a zkázu v globálním měřítku. V dějinách lidstva to války a morové rány dokázaly nejednou. Technologický pokrok pak přináší nebezpečí nového druhu. Ve dvacáté kapitole Nanotechnologie jako globální katastrofické riziko se autoři Chris Phoenix a Mike Treder zabývají riziky spojenými s nanotechnologiemi. Podle nich lze obecně říct, že nanotechnologie nepředstavují významná celosvětová katastrofická rizika. Ovšem až na jednu výjimku, kterou je disciplína, jíž označují jako molekulární výrobu. Kniha se vedle možných katastrof také zabývá metodami pro jejich předpovídání a zvládání, nebo politickými reakcemi.
Pankaj Sakhsaria
Nano Scale: Society’s Deep Impact on Science, Technology and Innovation in India
Pankaj ve své knize čerpá z bohatých empirických materiálů, spolupracuje s výzkumníky napříč obory a využívá teoretických základů Science and Technology Studies (STS) pro čtyři vlastní případové studie. Ve čtvrté kapitole např. reflektuje využití nanotechnologií při řešení obrovského problému znečištěné vody proslulé indické laboratoře International Advanced Research Centre for Powder Metallurgy and New Materials (ARCI). Popisuje úsilí vyvinout vodní filtr založený na zásahu nanotechnologií a rekonstruuje jeho cestu z laboratoře na trh, výzvy pro podnikatele a především se pak věnuje reflexi příčinných souvislostí, která stojí za selháním výrobku na trhu. Jiná případová studie se pak věnuje např. využití nanotechnologií pro léčbu zhoubného očního nádoru, který většinou postihuje děti, na kterém ukazuje vliv sociálních a kulturních faktorů na vývoj a uplatnění technologií, které jsou v diskusi o technologiích a jejích intervencích obvykle ignorovány. V Epilogu autor nechává čtenářů prostor k zamyšlení se nad nanotechnologickými zásahy do společnosti jako celku.
© TUL 2022 | All RIghts Reserved